RECENZE: Viktor Sheen – Příběhy a sny

Příběhy a sny jsou třetím pokračováním z cyklu alb, který mnozí posluchači oprávněně chápou jako trilogii, což není žádným překvapením, když i covery všech tří desek na sebe graficky navazují. Tuhle pomyslnou sérii otevřel Viktor Sheen s deskou Černobílej svět, která posluchačům odhalila tehdejší změny v umělcovo životě a jeho přeměnu z nic neřešícího hédonisty na zodpovědnějšího otce. Právě tyhle dvě fáze na desce od sebe navzájem dělí skit Andělé.

Temáta z druhé poloviny Černobílýho světa se poté překlápějí do následující desky, která přišla po roce a půl od releasu té první. Černobílou tentokrát nahradily Barvy, právě tak se totiž další Viktorova deska jmenuje. Interpret v ní popisuje nové životní zkušenosti a to, jak skrze vystupování z vlastní komfortní zóny poznává sám sebe.

Album Příběhy a sny opět začíná autentickou nahrávkou, která funguje jako sonda do Viktorovo soukromí, což krásně nastolí atmosféru celého projektu. Z textu je slyšet autorův problém adaptovat se na vedení a skloubení dvou životů, tudíž jak toho rodinného, tak i uměleckého. Přes týden se snaží žít spořádaně, víkendy pro něj ale znamenají opět velké emoční vypětí, volání zpět na hédonistickou cestu nebo úzkosti z odloučení. Zodpovědný otec Viktor se snaží trávit co nejvíce času doma, novou hudbu ale zvládá tvořit jenom na základě situací, které doma nastanou jen velmi vyjímečně.

Sheenovo nejnovější CD je tu pro všechny, kteří se z bestarostného života museli pod vlivem tíhy událostí přesunout k něčemu jinému a stát se tak alespoň o něco zodpovědnějším člověkem, který pro svoje vlastní dobro musí dělat mnoho kompromisů. S tím souvisí vzdávání se věcí pro něco důležitějšího, na což naráží třeba track Vice City s Hugo Toxxxem, který odkazuje na oblíbenou počítačovou hru ze série Grand Theft Auto.

Viktor si už naplno uvědomuje, jaký má jeho hudba mezi mladými vliv, proto se ve svých textech mnohokrát věnuje individuálnímu morálnímu kompasu a žebříčku hodnot, který by měl každý mít. Často naráží také na to, jak normální je dnes mít pokřivenou morálku a zneužívat technologie a sociálních sítě, což můžeme slyšet třeba ve skladbách Co lidi udělaj a pro love.

V Příbězích a snech výborně funguje párování tracků, kterého si nejdřív můžeme všimnout u tracků Highway a Lavazza, později u Co lidi udělaj a pro love a v poslední řadě také u dvojice Nostalgie a Baby Shark. Právě poslední zmíněný track krásně zachycuje téma, kolem kterého se celé album točí. Jsou jím děti a celkově rodičovství, které Viktor dost často svým vtipným způsobem ilustruje tak, aby každý vycítil, jaká je realita oproti tomu, jak je běžně rodinný život popisován. Většina lidí totiž v tomhle ohledu mluví vždy jenom o tom dobrém, vždy by se ale nemělo zapomínat na to, jak doopravdy vypadá realita. Na skladbu Baby Shark si navíc Sheen pozval Robina Zoota, který už s otcovstvím má zkušenosti také.

Track Virtuální drogy, na němž se objevil rychlý kluk Calin, se společně se skladbou Stíny nese na o něco více popovější vlně a hlavním tématem je to, jak jsou dnes někteří oslepeni iluzí sociálních sítí. Každý by měl vědět, že nesmí věřit všemu, co na internetu uvidí, spousta lidí tohle pravidlo ale stále často ignoruje.

Pokud se podíváme na tracklist desky Příběhy a sny, můžeme si na první pohled všimnout, že některé tracky jsou napsané rozmazaným fontem a jiné jsou úplně ostré. Hned po releasu alba začlo mnoho lidí řešit, jestli je to nějaké úmyslné rozdělení tracků, což později přiznal sám Viktor Sheen v podcastu u Ladislava Sinaie. Rozmazané jména track mají vyobrazovat snovou část, zatímco ostře napsaný názvy představují tvrdou realitu.

Celé album tak začíná jako realita, hned po prvním tracku Sklo se ale překlopíme do snu, kde zůstaneme snít až do skladby Sérum. Návrat do reality proběhne ve skitu Zzzpět, v němž neznámý člověk probudí Viktora na parkovišti, kde spal ve svém autě. První plnohodnotný song v pokračování reálné části je poté lovesong Spaceship, který navozuje atmosféru naděje a možného dobrého konce. Po něm už na desce najdeme pouze Blessed, v němž Viktor zandal super sloky do R&B/drillového beatu, společně se skladbou No Hands, která skvěle ukončuje album Příběhy a sny v rapovém duchu.

Na celé desce je vidět, že má hlavu a patu a že nejde pouze o několik tracků poskládaných bez přemýšlení za sebe. Viktor Sheen u nahrávání jeho nejnovějšího projektu musel dokonale vědět, co chce stvořit, protože jde plynule z bodu A do bodu B a přesně ví, co má svým posluchačům v jeho textech předat. Celá trilogie dokonale mapuje několik interpretovo životních období, které už navždy budou součástí jeho osobnosti.