Až nečekaně klidný offseason zažila spousta týmů ze západu, pokud tedy bude řeč o posilování kádrů. Týmy se spíše soustředily na vybalancování svých soupisek, přičemž se samozřejmě našly i výjimky, které se nebály a provedly pořádné změny. Nicméně nám na západě vzniká relativně zajímavá situace, kdy se pod čelem bude v hodně vyrovnané společnosti soupeřit o to, kdo se stane přímým postupujícím do playoff a kdo se musí spokojit s turnajem Play-in. Na druhou stranu, pro některé týmy bude letos i “baráž” o playoff maximem, jelikož se nachází ve fázi pokračující přestavby kádru. Proto bude nesmírně zajímavé sledovat, jak si některé týmy povedou a kam bude jejich budoucnost směřovat. O šancích jednotlivých aktérů západní konference se dozvíš více v tomhle článku!
Mise “Zastavme Lakers”, v hlavní roli opět Jazz a Suns
Ani není třeba sáhodlouze rozepisovat, kdo bude největším favoritem západní konference. Je to tým Phoenix Suns. Ne, samozřejmě jsou to Lakers a jejich super hvězdný, super zkušený a super starý tým. Pokud Lakers během náročné sezony někdo zdravotně neodpadne (a že na to kandidáti v týmu jsou), bude LeBronův tým v playoff prakticky nemožné zastavit. Cokoliv jiného než minimálně finále konference bude pro tenhle tým fiaskem, přičemž samozřejmě každý počítá rovnou s finálem. Já si však podobně jako loni, kdy jsem Lakers příliš nevěřil a favorizoval Bucks, nechám menší rezervičku, protože obecně těmhle na sílu sestaveným týmům příliš nevěřím. Co se však týče obecných a objektivních předpokladů médií a odborníků, jsou Lakers jasným favoritem na zisk samotného šampionátu a to i s přihlédnutím k tomu, že ligu pravděpodobně nepojedou na sto procent výkonnosti.
Největšími vyzyvateli letošního All-Star Lakers bude pravděpodobně dvojice Jazz a Suns. Loňský vítěz konference z Utahu v pozadí všech přestupů Lakers svůj tým možná ještě nepatrně zkvalitnil. Jazz totiž loni v playoff chyběla větší hloubka kádru a tu se trenéru Snyderovi povedlo relativně slušně rozšířit příchody Rudyho Gaye, Erica Paschalla a Hassana Whitesidea. První zmíněný je hráč jako dělaný pro týmové pojetí hry Jazz, navíc dokáže do rotace přinést potřebné zkušenosti i body. Whiteside aka Agent Block má sice svůj prime v Miami za sebou, ale po nepříliš podařené sezoně v Kings si bude chtít ve 32 letech naposledy užít boj o titul. A především, Utahu se při odpočinku Goberta budou jeho centimetry a smrtící síla pod košem na obou koncích hodit. Co se Suns týče, ti přivedli pár tváří náhradou za některé odchozí jedince a prakticky jdou do boje o čelo se stejně kvalitním kádrem. Pokud si však připomeneme, že takhle mladý tým dosáhl loni až na finále, lze od Suns očekávat využití nabraných zkušeností a dost možná i herní zlepšení. A nováčci v týmu McGee, Shamet, Hutchinson a Payton by k tomu mohli přispět.
V Golden State se blýská na lepší časy, zatímco ostatní týmy začínají pomalu přešlapovat na místě
Konečně! Přesně to si mohou zakřičet mnozí fans Warriors, kteří museli “protrpět” dvě sezony a 15. a 9. místo v tabulce. Vše má ovšem svůj konec a podle všeho to vypadá, že jsou Warriors zpět. Steph si soudě dle přípravy přes léto udržel svoji prime fazónu a je opět stoprocentně připraven terorizovat soupeře svými unreal trojkami. No a konečně se k němu podle všeho přidá i Klay Thompson! Ten se totiž po zranění vrací zpět a měl by být ready na novou sezonu, zatím se však ještě neví kdy. Nejen tedy, že pravděpodobně opět uvidíme Splash Brothers v akci, ale záda jim přitom bude krýt také navrátilec Andre Iguadola, který se po dvou sezonách vrátil z Miami. Krom již aklimatizovaného Wigginse můžou Warriors počítat s další ofenzivní silou, Jordanem Poolem. Ten je očividně ready na svoji breakout sezonu a podle kritiků by mohl být aspirantem na ocenění Most Improved Player. I díky němu a jeho průměru 19.7 bodů za 4 zápasy si Warriors z přípravy odnesli 4 výhry bez jediné porážky. Pokud se k Poolovi přidají třeba i Wiseman nebo Kuminga, můžeme letos s GSW počítat jako s jistým účastníkem playoff. Co bude dál, to se uvidí a bude to do jisté míry záležet na tom, kdy a v jakém rozpoložení se vrátí Klay zpět do týmu.
Clippers jsou takovou menší neznámou. Tým, který jsem osobně loni favorizoval jako černého koně soutěže, zůstal těsně před branami finále. Každý by si myslel, že Clippers půjdou v offseasonu na trh pro nějaké zkvalitnění kádru, ale víceméně se tým z LA jen pokukoval a vzal pár věcí do zálohy. Do týmu zamířili Eric Bledsoe, Justice Winslow, Isaiah Hartenstein a tři draftovaní mladíčci. Opačným směrem putovali například Patrick Beverly, Rondo a pár dalších méně významných tváří. Podtrženo sečteno, Clippers jdou do sezony prakticky se stejným kádrem a musí doufat, že se povede týmu kolektivně spojit síly a kombinace zkušeného a především kvalitního veteránského jádra a mladých talentů dokáže přinést potřebný výsledek. Teoreticky by do vývoje sezony mohl promluvit Eric Bledsoe, který ve 31 letech stále má co nabídnout a po mdlé sezoně u Pelicans bude chtít dokázat, že stále patří mezi kvalitní rozehrávače.
Na podobné vlně jako Clippers se nese i trojice Nuggets, Mavericks a Blazers. Tým tažený MVP Jokicem v offseasonu nebyl příliš aktivní a pod svá křídla přivedl jako pravou posilu pouze Jeffa Greena. Povedlo se jim pak re-signout Austina Riverse a JaMychala Greena. K tomu můžeme přičíst i pár free-agents a mladých tváří a odečíst odchody Milsapa, McGeeho a Stauskase. Suma sumárum, Nuggets vkládají svoji důvěru v zlepšující se tendenci výkonů Aarona Gordona, pokračující progres Portera Jr. a ve zdravotní stav Jamala Murrayho. Ten by se měl brzy vrátit ze zranění, nabízí se tedy otázka… kdy a v jaké formě? Murray bude dozajista letos klíčovým faktorem Nuggets, bez něj nemůže tým pomýšlet na atakování čela. Jason Kidd, jakožto nový trenér Dallasu, bude mít před sebou nelehkou premiéru. Mavericks se totiž loni nepovedlo přejít ani přes první kolo playoff a do nového ročníku NBA jdou s téměř totožnou silou týmu. Hodně štěstí Kiddovi v jeho první sezoně v Dallasu i Lukovi. A štěstí popřejme i Portlandu, který šel na trh s jasným cílem, posílit svoji sílu pod košem a vyztužit defenzivní řady. To jasně podtrhují příchody Larryho Nance Jr., Codyho Zellera, Bena McLemora i Tonyho Snella. Z hlediska kvality týmu se jedná o krok kupředu, o tom žádná, nicméně jediná posila do ofenzivy (Dennis Smith Jr.) je opravdu málo na to, aby se Portland po nevydařeném loňském ročníku dokázal výrazněji posunout dál.
Grizzlies, Pelicans nebo Spurs? Kdo dosáhne na turnaj Play-in?
Nejblíže turnaji Play-in by měl mít právě zmíněný trojlístek. Memphis pomalu, ale jistě překonává fázi rebuildingu a jeví známky toho, že se vedení vydalo správným směrem. Pod vedením Ja Moranta se loni Grizzlies dokonce kvalifikovali do playoff a letos budou chtít tohoto úspěchu také docílit. V létě přitom bylo v Memphisu pořádně rušno, jelikož se stěhovalo pryč celkem 15 hráčů, z nichž mnozí ani nestačili nasát atmosféru města. Ja Morant je tak opět obklopen mladým rostoucím jádrem, od kterého můžeme čekat pouze a jen zlepšení. Hladová medvídaťa jsou sice stále v období růstu, ale i tak by mohla ostatní pokousat. Co se New Orleans týče, to provedlo několik dílčích změn. Přivedlo Devonte’ Grahama, Jonase Valanciunase a také Tomáše Satoranského, čímž relativně slušně zredukovalo ztrátu Lonza Balla, Stevena Adamse a Erica Bledsoea. Klíčové pro NO bude samozřejmě zdraví Ziona a také do jaké míry sedne Grahamovi nové působiště. Pokud se tyhle dvě věci nesejdou v dobrém, můžou Pelicans na závěrečný turnaj sezony zapomenout.
Grega Popoviche čeká pravděpodobně jedna z těch méně úspěšných sezon. Spurs pravděpodobně letos zkusí ještě jeden pokus o to s týmem urvat nějaký slušný výsledek, jinak jej bude však v nejbližší době čekat velký rebuild. Svědčí o tom i nově příchozí hráči, z nichž někteří spíše působí jako one take záplata na sezonu. Samozřejmě, vše je logicky důsledkem toho, že Spurs v offseasonu obchodovali s vysoce cennými komoditami, které jim vynesly spoustu nových akvizic. Řeč je samozřejmě o DeRozanovi, Patty Millsovi a Rudy Gayovi. Po jejich odchodu už v SAS nenajdeme prakticky žádnou velkou hvězdu, jen spolehlivě fungující trojici Murray, White a Walker. Na nich pravděpodobně bude organizace stavět i dále a teď se ukáže, zda příchody Collinse, Forbese, McDermotta či Aminua budou z hlediska stavby kádru něco znamenat, či nikoli. Tak či tak, pokud fans loni byli smutní z toho, že se tým nedostal do playoff, letos boj o vstupenku do závěrečného turnaje nebude o moc jednodušší.
Chabé vyhlídky zbytku týmů
Zbývají OKC, Timberwolves, Kings a Rockets. Týmy, které mohou jen a jen překvapit. OKC totiž pokračuje v budování mládežnické akademie a pošle do sezony jednu z nejmladších soupisek, kterou jsme mohli za poslední roky vidět. Timberwolves pokračují ve své stagnaci a příchody dvou ztracených duší Paticka Beverlyho a Taureana Prince jim pravděpodobně k progresu příliš nepomůžou. Rockets budou pokračovat bez Johna Walla v další sezoně své přestavby, tudíž od nich nelze očekávat žádné zázraky. Organizaci Rockets bude letos nejvíce zajímat, zda se může do budoucna spolehnout na mladíky, na které vsadilo, a jak dál s budováním nového týmu postupovat. U Kings platí prakticky stejný scénář a fanoušci dozajista budou vyhlížet, zda se jejich nové rodící se hvězdy letos výrazněji prosadí a převezmou žezlo pro tahouny týmu. Marvin Bagley III, Tyrese Haliburton, Richaun Holmes nebo i takový Davion Mitchell jeví velký potenciál a koneckonců někteří ho už x-krát prokázali. Při spolehnutí se na body Foxe a Barnese můžou mladíci Kings konečně dostat prostor pro svůj osobní progres a posunout sebe i celý tým o krok dál, Play-In je však aktuálně nejvyšší metou.
