Začaly prázdniny, a to znamená, že mám konečně čas na “příjemné” resty, na které jsem neměl čas. Mezi tyhle resty samozřejmě patří poslech hudby, bez který si neumím představit den. Ne, že by nebyl čas, ale spíš ten klid na to si lehnout nebo se jet projet a v hlavě mít jen track, kterej právě hraje. I proto jsem si pro tebe připravil můj osobní žebříček Top 5 alb, která právě poslouchám. Let’s get it!
1. Polo G – Hall of Fame
Prvním albem v mém žebříčku je Hall of Fame – nová deska Pola G. Jedná se o jeho třetí desku v průběhu tří let. Po desce Die a Legend, kdy přišel časný úspěch se přestěhoval ze Chicaga, po vzoru Chief Keefa nebo Lil Durka, do Los Angeles. Jeho přesun dával smysl, protože nechtěl dostát názvu své desky. Polův styl obsahuje melodický dril – skladby zahrnující jemné klavírní melodie a jemné kytarové části a pod nimi basy. V Polově hudbě je vidět jeho minulost v Chicagu, kdy byla na každém kroku smrt a vědomí toho, kolik známých musel pochovat.
Od prvního tracku je znát uvolněná atmosféra alba. Na albu se objevují i hosti jako Kid Laroi, Lil Wayne, Young Thug, DaBaby, Roddy Rich, Nicki Minaj nebo zesnulý Pop Smoke. Ze začátku jsem tomu nedával tolik šancí a myslel jsem si, že je to jen další album, který nemá nic navíc, ale pletl jsem se. G nám všem ukázal, že dokáže nést otěže alba, hosté odvedli dobrou práci. Na druhou stranu musíme uznat, že to stále není top, a že určité rezervy to stále má. Ve 22 letech má celou svoji kariéru před sebou, určitě se se svým talentem může posunout jak ve zvuku, tak textu. I proto tuto desku hodnotím jako 7/10.
2. J. Cole – The Off-Season
Další z nejočkávanějších alb roku 2021. Sice už je starý dva měsíce, ale i tak ho pořád nemám dost. The Off-Season není album, ale mixtape, takže se na něm nachází tracky, které na sebe nijak nenavazují. Abych řekl pravdu, byly to dlouhý dva roky, J. Cola beru jako elitu a jeho projekty mi fakt chyběly. Jermaine stojí za projektem, který by mohl aspirovat na desku roku. Hned ze začátku alba jsou tři rychlé tracky, kde J. rapuje a rýmuje mnohem sebevědoměji než dříve. Na desce se poprvé po sedmi letech objevily i jiní rappeři, jako 21 Savage, Lil Baby nebo zpěvák Morray.
V dalších tracích zvážní lyricky, ale i zvukově. Cole se na tomto mixtapu věnuje hlavně svojí konkurenci, postavení mezi ostatními rappery, samotné cestě na vrchol, rasismu i spoustě jiným tématům. Oproti minulým albům mu pomohlo, že si beaty nedělal sám, ale sestavil tým 14 producentů (včetně Cola). Čekání bylo dlouhý, ale v tomhle případě je skoro 100% jistota, že to bude stát za to a že si to budeš pouštět pořád dokola. Za sebe musím uznat, že mě album neskutečně baví, ale pořád cítím, že to není jeho strop. I proto dávám 9/10.
3. AJ Tracey – Flu Game
Z Ameriky se na chvíli přesuneme jinam, konkrétně do Anglie. Tam na tebe čeká další pecka na mým seznamu. Jedná se sice o nejstarší album mého výčtu, ale i přesto se k němu rád vracím, komu by nechyběl trap a UK drill? Nebudu tě už dále napínat, ale jak už je patrné, další oblíbené album je pro mě Flu Game od hvězdy UK rapu, AJ Traceyho. Název “Flu Game” je ikonický a převzatý z neslavného basketbalového zápasu z roku 1997 mezi Chicago Bulls a Utah Jazz. MJ si předchozí noc objednal pizzu, která mu však způsobila otravu jídlem. I když nemohl skoro nic, nějakým způsobem dovedl “Bulls” k vítězství. AJ to hraje jako Michael Jordan, ale občas spoléhá příliš sám na sebe. Na tomto albu se Tracey zpodobňuje jako Jordan of UK rap.
AJ si na své album pozval i několik talentovaných umělců jako Digga D, Mabel, MoStack, T-Pain a Kehlani. UK rap jsem si hodně oblíbil a kromě Traceyho si samozřejmě pustím i Skeptu, Stormzyho nebo Dava. Za sebe musím vyzdvihnout tracky Anxious, Little More Love nebo Perfect Storm, protože se mi tak nějak sedly nejlíp a jejich flow mi byla nejbližší. I přesto, jak je UK rap kvalitní mi přijde, že se jim stále nedostává toho uznání, jaké by si zasloužili. Oproti minulým letům je to na jiné úrovni, ale podle mně je to stále málo. Na tomto albu je slyšet, jak si s ním dal AJ práci a neskutečně mě baví. Na mém seznamu jsou ale kousky, které poslouchám častěji, a proto ho hodnotím solidními 8/10.
4. Tyler the Creator – CALL ME IF YOU GET LOST
Z Británie se znova vracíme za moře. Po nejúspěšnější desce IGOR, za kterou Tyler odnesl svou první Grammy a několik týdnů okupoval první příčky hitparád, přichází s dalším albem, kterým jen dokazuje, jak moc velkým umělcem je. Už od prvního tracku slyšíme nadšené provolávání Tylerova nového sidekicka, legendárního Dje Drama, který stál za velkým boomem mixtapů na přelomu tisíciletí. Tyler rapuje o vzniku alb Cherry Bomb i Flower Boy, mluví o tom, jak jeho skalní fanoušci nechtěli připustit jeho proměnu, že by se z provokativního nepřítele žen, který se v klipu nebál sníst švába a pak se oběsit, stal citlivý kluk otevřeně mluvící o lásce ke stejnému pohlaví.
Creator mluví i o nešťastné lásce, kdy se zamiloval do přítelkyně svého kamaráda. „Všechny, které jsem miloval, jsem musel milovat ve stínu“. Tylerovy city musely jít odjakživa stranou kvůli společenským tabu nebo hrozbě pro jeho nejbližší. Jediným místem, kde může být otevřený je jeho hudba. Na desku si pozval jména jako Lil Wayne, Lil Uzi Vert nebo Pharrell Williams. Za sebe musím dodat, že se znova jedná o skvělý album, kde Tyler ukazuje, jak se to dá dělat jinak a že s každým novým albem se dá laťka posunout o kousek výš. Tento kousek jsem si opravdu oblíbil, a proto ho hodnotím jako 10/10.
5. Migos – Culture III
Poslední deska na mým seznamu. Migos si pro nás připravili už třetí pokračování alb Culture. Společně s Yung Rich Nation se jedná o již 4. album v jejich podání. Quavo, Offset a Takeoff si dali na čas, protože na další album jsme čekali od roku 2018. Na tomto počinu je velmi očividné, že alchymie této trojice je stále lepší a lepší, ale kromě zvuku jejich forma pozvolna uvadá. Quavo byl z této trojice na albu jasně nejlepší. Offset jakoby ztrácel jeho intenzivní a hrozivou podobu a Takeoff si neodpustil poznámku o Arabech a bombě.
Jako celek musím tohle album hodnotit kladně, ale i přesto, žě mě svým způsobem baví, čekal jsem od něj víc. Na albu se objevují i Polo G, Cardi B, Drake, Future, YoungBoy Never Broke Again, Justin Bieber nebo zesnulí Pop Smoke a Juice Wrld. Tato deska je určitě kvalitní, ale těch 19 tracků a dohromady 105 minut je asi až moc. Převládají ve mně smíšené pocity, protože i když jsem čekal víc, stále se do jisté míry jedná o kvalitní album, na kterém jsou tracky, které mě baví. Album je dobré, ale vzhledem k tomu, kdo se na desce objevil, tak jsem zkrátka čekal jsem mnohem více. I proto hodnotím jako 7,5/10.
Tak tohle byl můj osobní žebříček Top 5 alb, který teď poslouchám. Tento žebříček jsem sestavil jen ze zahraničních interpretů, ale musím uznat že jedni české album si teď jedu pokaždé, když jedu autem. Yes sir, mluvím o 58 tape vol.2 od 58G. To si nemusíme lhát, to poslouchám už měsíc, a pořád mě to baví stejně tak jako poprvé. Kromě toho nás v tomto roce čekají další velký bomby, album si chystá Dave, Travis Scott nebo Trippie Redd. Něco mi říká, že se máme ještě na co těšit. Jestli tě můj žebříček bavil, tak mi dej vědět tady!
