Zasloužit si respekt hráčů i fanoušků je pro vrcholový sportovce často stejně důležitý jako vyhrávat trofeje. Přece jenom po těch letech tvrdý dřiny je fajn, když i tvoji největší rivalové uznají, že seš skvělej hráč a nepříjemnej soupeř. Když přijde řeč na hráče, kterým se tohle povedlo, nabízí se velká spousta jmen. Pro mě osobně byl ztělesněním respektu a uznání ze strany fanoušků a soupeřů vždy na prvním místě Allen Iverson. Je to jeden z mála hráčů, na jehož adresu neuslyšíš v podstatě nic jinýho než chválu. A přesně tak by to mělo být. Se 183 centimetry patřil The Answer suverénně mezi nejnižší hráče v celý NBA, ale přesto se stal jedním z nejobávanějších střelců celý ligy. Jeho kariéra si rozhodně zaslouží, abychom si na ni dneska trochu posvítili.
Dětství plný problémů
Allen se narodil, když jeho matce bylo pouhých 15 let. Aby toho nebylo málo, jeho otec nebyl zrovna rodinnej typ, protože rodinu opustil dřív, než se Allen vůbec narodil. Mužským vzorem mu po dlouhý léta byl Michael Freeman, jeho nevlastní otec. Ten měl docela slušnou historii s policií a není tajemstvím, že prosazoval celkem tvrdej styl výchovy. Když bylo Allenovi 13, Freemana před jeho zrakem zatkli za prodej drog. Kvůli tomu nezvládl školu a musel se přestěhovat. Únik od nepříjemný reality našel Allen ve sportu, konkrétně v basketu a ve fotbale. V obou exceloval a dokonce se mu v obou podařilo dotáhnout svůj středoškolskej tým až k titulu a kromě toho se stát taky nejlepším hráčem v celým státě.
V 17 letech se spolu se skupinou kamarádů zapletl do bitky v bowlingovým centru, což mělo za následek, že strávil 4 měsíce v nápravným zařízení pro mladistvé. Trest měl být původně delší, ale pro nedostatek důkazů byl Iverson nakonec propuštěn. I tak ale musel změnit střední a měl docela štěstí, že se mu podařilo dostat na Univerzitu v Georgetownu, za kterou dřív nastupoval například Patrick Ewing. Odehrál tam sice jenom 2 sezony, ale i za tak krátkou dobu stihl překonat rekord v průměru bodů nastřílených za zápas a navíc se stal nejlepším defenzivním hráčem sezony.
Nejmenší MVP v dějinách NBA
V roce 1996 se Allen Iverson stal nejnižším hráčem v historii, kterej byl draftovanej jako hráč číslo jedna. Už jako rookie předváděl v dresu Philadelphie naprosto fenomenální výkony. Mezi největší highlights jeho první sezony patří 50 bodů proti Clevelandu, 44 bodů proti úřadujícím šampionům z Chicaga a 40 bodů, 9 asistencí a 8 doskoků proti Atlantě. Není divu, že si na konci sezony odnesl ocenění Rookie of the Year. I přesto měli Sixers problém dostat se do playoffs. To se jim nakonec podařilo až v sezoně 1998-1999. Ve stejným roce se AI poprvý v kariéře stal nejlepším střelcem sezony a vedl ligu taky v počtu minut na zápas.
Nejlepší sezonu kariery zažil Iverson v roce 2001. Philadelphii se podařilo dostat až do finále, kde je čekali obhájci titulu z Los Angeles Lakers v čele s duem O’Neal–Bryant. V prvním zápase Iverson nasbíral 48 bodů, 6 asistencí a 5 doskoků a Sixers si odnesli domů první výhru. V následujících 4 utkáních už byli Lakers nekompromisní a titul obhájili. I přesto se ale jednalo o obrovskej úspěch, protože dotáhnout tým, ve kterým byl 2. největší hvězdou 34 letej Dikembe Mutombo, byl skoro až nadlidskej úkol. Kromě toho se Iverson stal nejužitečnějším hráčem sezony, vedl ligu ve stealech a opět se stal nejlepším střelcem.
Zklamání z neúspěchu a konec kariéry
V následujících sezonách měl Iverson častý problémy s trenérem Larry Brownem. Ten si stěžoval na to, že největší hvězda týmu se několikrát neukázala na tréninku. Na to Iverson odpověděl, že místo na tréninky by se měl celej tým začít soustředit hlavně na zápasy. Sixers se od prohranýho finále proti Lakers nedostali dál než do 2. kola playoffs. To všechno i přesto, že The Answer na hřišti podával pořád naprosto neskutečný výkony. V zápase proti Orlandu v sezoně 2004-2005 zaznamenal kariérní maximum 60 bodů a k tomu přidal 6 asistencí a 5 stealů.
Iverson si nakonec vyžádal přestup a v roce 2006 se přesunul do Denveru. Za Nuggets odehrál několik hodně dobrých zápasů, mezi který patří například souboj proti Lakers, kde nasbíral 51 bodů a 8 asistencí. Po dvou letech se přesunul do Detroitu, kde strávil jednu sezonu a následně přestoupil do Memphisu. V dresu Grizzlies se ale moc neohřál, protože za ně odehrál pouhý 3 zápasy, načež se vrátil do Philadelphie. V půlce sezony však oznámil, že kvůli zdravotním problémům svý dcery bude nějakou dobu mimo basketbal. Do NBA už se nikdy nevrátil. Následovalo krátký působení v Beşiktaşi, ale tam si Iverson zahrál jenom o něco víc než v Memphisu. V roce 2013 oficiálně ukončil profesionální kariéru.
Úspěchy
Allen Iverson získal ocenění MVP, 11x se účastnil All-Star game, přičemž 2x se v ní stal nejužitečnějším hráčem. Během svojí rookie sezony byl prohlášenej za nejlepšího nováčka a celkem byl 3x nominován do All-NBA First teamu a 3x do All-NBA Second teamu. Celkem 4x se stal nejlepším střelcem sezony a 3x vedl ligu ve stealech. Na kontě má taky bronzovou olympijskou medaili, v historických tabulkách je 7. v kariérním průměru bodů nastřílených za zápas a v roce 2016 byl uvedenej do síně slávy. Patřil mezi ikony svojí doby a dodnes je to jeden z nejlepších rozehrávačů všech dob.
Zajímavosti
V playoffs si během svojí kariéry udržel průměr 29.7 bodu na zápas. Víc má pouze Michael Jordan (33.4).
V roce 2008 ho ESPN umístila na 5. místo v žebříčku nejlepších rozehrávačů všech dob.
Jako rookie odehrál 5 zápasů po sobě, ve kterých nastřílel minimálně 40 bodů. Tím překonal rekord Wilta Chamberlaina. Tomu se to podařilo “jenom” ve třech zápasech.
Po zranění lokte v sezoně 2000-2001 začal nosit na ruce typickej rukáv. Tím odstartoval trend, kterej se drží dodnes. Ve skutečnosti ale neexistuje žádnej důkaz o tom, že tyhle rukávy pomáhají zlepšit střelbu.
Od roku 2004 má zákaz vstupu do kasina Bally’s v Atlantic City, protože se v něm vymočil do odpadkovýho koše.
Kobe Bryant jednou prohlásil, že bychom všichni měli být rádi za to, že Iverson nemá 2 metry.
Chválou na Iversona nešetří dokonce ani samotnej Michael Jordan. Několikrát řekl, že Iverson je výbornej hráč.
