V současný NBA se obrana už pomalu ale jistě vytrácí na úkor útoku. V letošní sezoně každej tým nastřílel v zápase v průměru 112.1 bodů, což je nejvíc v historii moderní NBA. I přesto se ale najdou hráči, který dělají všechno proto, aby protihráče nenechali skórovat ani o bod navíc. Hráči, kterých úkolem je zastavit soupeřovu střelu za každou cenu. Ocenění pro nejlepšího defenzivního hráče má proto i dneska velkou váhu a rozhodně se o něj pravidelně strhává velkej boj. Ani tenhle rok tomu nebylo jinak.
Hlavní kandidáti na zisk ocenění DPOY byli Rudy Gobert, hlavní defenzivní opora Utah Jazz, a Ben Simmons, pořád ještě hodně mladý křídlo z Philadelphie. Gobert získal v hlasování celkem 464 bodů, což mu s přehledem stačilo na první místo. Simmons za ním zaostal o téměř 200 bodů. Třetím v pořadí byl po celkem povedený sezoně Draymond Green z Golden State Warriors. Gobert i Simmons zažili úžasnou sezonu a oba se velkým dílem podíleli na tom, že jejich tým skončil na prvním místě ve svý konferenci. Po vyhlášení cen se tradičně zvedla vlna kritiky, protože spousta fanoušků je toho názoru, že vítězem by měl být Ben Simmons. Proto by nebylo na škodu podívat se na čísla obou borců a pokusit se zhodnotit, jestli si Gobert odnesl svoji třetí sošku pro nejlepšího obránce zaslouženě.
Čísla mluví jasně
Na začátek se podíváme na ty nejzákladnější statistiky. Gobert vedl v základní části ligu v celkovým počtu defenzivních doskoků (720) i v defenzivních doskocích za zápas (10.1). Dobře si počínal taky v kategorii bloků, kterých celkem nasbíral 190 a tím si zajistil další prvenství. Mezi jeho největší highlights patří 20 defenzivních doskoků v zápase proti Warriors a osobní maximum 9 bloků proti Bulls. K tomu přidal v průměru ještě 14.3 bodu na zápas s 67.5% úspěšností střelby. Je to už podruhý za 3 roky, kdy Gobert vede ligu ve střelecký úspěšnosti.
Abychom líp pochopili, jak cennej je Gobert pro svůj tým, musíme se podívat na to, jak se Utahu dařilo, když nebyl Rudy na hřišti. Bez svojí největší opory inkasoval Utah o 11.9 bodů víc. Není se čemu divit. Žádnej jinej hráč letos nečelil tak velkýmu počtu střel jako právě Gobert. Celkem totiž zabránil 549 střeleckým pokusům v blízkosti koše. Střelecká úspěšnost soupeřů se v jeho přítomnosti navíc snížila o 7.7 %. To jsou všechno důvody, proč se Utah stal 3. nejlíp bránícím týmem uplynulý sezony.
Ben Simmons ve většině statistik za Gobertem zaostává. Na druhou stranu je ale potřeba říct, že Simmons má úplně jinej styl bránění. V defenzivě je dost univerzální, takže dokáže spolehlivě bránit hráče na kterýkoliv pozici. To se projevuje hlavně na tom, že má ve většině případů na starosti největší hrozbu soupeřova týmu. V soubojích s těma nejlepšíma potom pochopitelně nemá tak tak dobrý čísla jako Gobert. Nicméně zapomenout nesmíme ani na skutečnost, že Simmons má v obraně na rozdíl od Goberta velkou oporu, kterou je Joel Embiid. V konečným důsledku je jedno kolik statistik si člověk na studuje. U podobných ocenění se tak jako tak bude nakonec řídit nějakým svým subjektivním názorem, a proto se na vítězích nikdy neshodneme na 100 %.
Historickej výkon
Osobně si rozhodně nemyslím, že by si Gobert ocenění nezasloužil. Jeho dominance u koše je znatelná na první pohled a to platí na obou stranách hřiště. I když ani zdaleka není nejlepší střelec v týmu, dokáže se spolehlivě dostávat do situací, ve kterých umí skórovat. U některých jeho highlights mám pocit, jako bych se díval na záběry z devadesátek, kdy se do obrany dávalo mnohem víc úsilí než dneska. To ale není žádná novinka. Gobert všechny o svých schopnostech přesvědčil už v letech 2018 a 2019. Stal se tak teprve 4. hráčem v historii, který toto ocenění získal minimálně 3x. Loni sice pozici nejlepšího obránce neobhájil, ale po roce si zase vzal korunu zpátky a při pohledu na jeho hru není pochyb o tom, že zaslouženě.
