Kobe Bryanta určitě není potřeba nikomu představovat. Stal se ikonou NBA a pravděpodobně nejvýraznějším hráčem své generace. Svou hrou a nekompromisní morálkou inspiroval nespočet mladých basketbalistů po celém světě a dodnes patří mezi nejvíce respektované hráče všech dob. Kobe je zkrátka jeden z těch hráčů, o kterých by se dalo mluvit hodiny a hodiny v kuse. Jeho přínos pro basketbal a sport obecně je obrovský a s ohledem na tragédii, která se stala v lednu loňského roku, jeho jméno rezonuje v každém fanouškovi ještě o to více. Pojďme se tedy ohlédnout za jeho největšími úspěchy a připomenout si pozoruhodnou kariéru, kterou Kobe zažil.
Basketbalová DNA
Kobe měl basketbal v krvi už od narození. Jeho otec odehrál 8 sezon v NBA a zkušenosti s profesionálním basketbalem měl i jeho strýc z matčiny strany. Když jeho otec dostal nabídku hrát v Evropě, přestěhovala se celá rodina na 7 let do Itálie. Tady se Kobe zamiloval do basketbalu, začal sledovat nejlepší hráče a učit se jejich techniku. Jeho dědeček mu dokonce z USA posílal nahrávky zápasů NBA, aby podle nich mohl trénovat. Po návratu do rodné země nastoupil Kobe na místní střední školu a velmi rychle se z něj stal nejlepší hráč v týmu. Netrvalo dlouho a získal cenu pro nejlepšího hráče celé Pensylvánie. Byl známý tím, že střídal všechny pozice na hřišti podle toho, jak to zrovna bylo potřeba. Jeho výkony pomohly týmu získat první státní titul za posledních 53 let.
Nejmladší hvězda NBA
Kobe se po vzoru Kevina Garnetta rozhodl nejít na univerzitu a místo toho svoje síly rovnou poměřit s těmi nejlepšími. V roce 1996 byl draftován jako hráč číslo 13. Jeho první smlouvu za něj museli podepisovat rodiče, protože mu tou dobou bylo pouhých 17 let. Na začátku sezony se z něj stal nejmladší hráč, který kdy nastoupil do zápasu NBA. Jako rookie se stal nejmladším výhercem Dunk contestu a tím si získal velkou oblibu fanoušků. Už ve druhé sezoně byl nominován jako nejmladší hráč v historii do základní sestavy All-star game. Ačkoliv měl mnohem méně zkušeností než ostatní hráči, dokázal se dobře adaptovat na tempo NBA a brzy začal excelovat. Postupem času se vyprofiloval jako elitní střelec a velmi důsledný obránce.
Dynastie Lakers a její nové tváře
Po příchodu Phila Jacksona na pozici hlavního trenéra začali Lakers v čele s duem Bryant-O’Neal válcovat jednoho soupeře za druhým. Sezona 1999-2000 byla pro tým zlomová a přinesla první z mnoha titulů. Kobe se do paměti fanoušků v tomto období vryl hlavně díky fenomenálním výkonům v posledních minutách vypjatých zápasů. Pověst spolehlivého clutch performera se ho držela až do konce kariéry. Symbióza dvou nejlepších hráčů v týmu dále přinášela svoje ovoce a Lakers získali titul ještě v dalších dvou sezonách. Po three-peatu následovalo období plné osobních problémů mezi hráči, během kterého se tým pokoušel dosáhnout na další titul, ale nepodařilo se mu to. Celá situace vyústila v Shaqův odchod a Kobe se tak stal jediným leadrem v kabině.
Střelecké rekordy a cesta zpět na vrchol
Nejlepších individuálních výsledků Kobe dosahoval paradoxně v době, kdy se týmu vůbec nedařilo. Stal se 2x nejlepším střelcem sezony, ale Lakers se 3 roky po sobě nedostali dál než do prvního kola playoffs. V tomto období zaznamenal řadu střeleckých rekordů a také odehrál legendární zápas proti Torontu, ve kterém nasbíral neuvěřitelných 81 bodů. Období neúspěchu se ale chýlilo ke konci a Lakers se v sezoně 2008 podařilo dostat až do finále. To sice skončilo prohrou, ale drobnou útěchou pro Kobeho mohla být cena pro nejužitečnějšího hráče sezony. Smutek z prohraného finále netrval dlouho a už o rok později se Kobe dočkal svého 4. titulu a také prvního ocenění Finals MVP. V následující sezoně Lakers titul obhájili a bylo to vůbec poprvé v historii klubu, kdy se jim podařilo v 7. finálovém zápase porazit Boston.
Konec kariéry
Touha dokončit druhý three-peat byla pochopitelně obrovská. Kobe by se tím v počtu titulů vyrovnal svému odvěkému vzoru Michaelu Jordanovi. To se mu bohužel nepodařilo a po zbytek kariéry už se nedostal dál než do semifinále západní konference. Jeho věk už se také začal čím dál více projevovat a to se odráželo především na stále častějších zraněních. I přes časté absence byl Kobe nejdůležitějším hráčem v týmu a i když si statisticky hodně pohoršil, pořád dokázal předvádět slušné výkony. Jeho poslední zápas je toho krásným důkazem. Ve věku 37 let a 234 dní dokázal nastřílet 60 bodů a stal se tak nejstarším hráčem, který této hranice dosáhl.
Kobe během své kariéry možná nebyl fanoušky nejoblíbenějším hráčem, ale vysloužil si respekt každého, kdo měl možnost jeho hru sledovat. Byl to jedinečný hráč, který inspiroval každého mladého kluka, který snil o tom, že se jednou dostane do NBA. Jeho přínos byl nepopsatelný a dokonce i po jeho smrti zůstává odkaz Black Mamby pořád stejně znatelný. Kobe Bryant byl ztělesněním toho, že když je člověk ochotný svému snu obětovat dostatek času a dřiny, dokáže i věci, o kterých by ani nesnil.
Úspěchy
Kobe má na svém kontě 5 titulů, ocenění MVP, 2x Finals MVP, 2x se stal nejlepším střelcem sezony a celkem 18x se účastnil All-star game. Zároveň drží rekordní 4 ocenění All-star game MVP, titul šampiona Dunk contestu a 2 zlaté olympijské medaile. Je všeobecně považován za jednoho z nejlepších hráčů všech dob a v květnu tohoto roku bude oficiálně uveden do síně slávy.
Zajímavosti
Kobe se jmenuje podle japonského druhu hovězího masa. Jeho otec se údajně už po prvním soustu zamiloval do jeho chuti a Bryantovi se proto rozhodli tak pojmenovat svého syna. Prostřední jméno Bean je odvozeno z přezdívky jeho otce, kterému se říkalo Jellybean.
Když se v roce 2012 na lavičku Lakers dostal Mike D’Antoni, Kobe s ním měl od začátku dobrý vztah. Důvodem bylo, že se oba poznali v době, kdy Bryantovi bydleli v Itálii. D’Antoni byl tou dobou místní basketbalová hvězda.
V roce 2017 vydal Kobe krátkometrážní animovaný film Dear Basketball, za který obdržel Oscara. Stal se tak jediným profesionálním sportovcem, kterému se to podařilo.
Během Kobeho první sezony se Lakers dostali do semifinále západní konference. V 5. zápase této série byli téměř všichni klíčoví hráči mimo hru. Za těsného skóre s pouhými desítkami vteřin do konce zápasu Kobe 4x vystřelil, přičemž se mu ani jednou nepodařilo trefit obroučku. I přesto si od svých spoluhráčů vysloužil velký obdiv, protože byl jediný, kdo se v tu chvíli nebál na sebe vzít veškerou zodpovědnost.
V sezoně 2015-2016 si v zápase proti Pelicans poranil pravé rameno. Rozhodl se ale pokračovat ve hře a po zbytek zápasu dribloval, nahrával a střílel pouze levou rukou.
V roce 2000 se neúčastnil Olympijských her v Sydney, protože měl na léto naplánovanou svatbu a nechtěl ji přesouvat. Se svou nastávající manželkou se přitom zasnoubil pouhých 6 měsíců po seznámení.
Kobe byl 10x po sobě zvolen hráčem, kterému by trenéři svěřili míč v posledních vteřinách vyrovnaného zápasu. Vyplývá to z každoročního dotazníku, který vyplňují všichni trenéři v NBA.
Za svou kariéru dokázal Kobe 24x nastřílet v zápase 50 a více bodů. Víckrát to dokázali pouze Michael Jordan a Wilt Chamberlain.
Kobe uměl mluvit plynně anglicky, italsky a španělsky.
