Řekněme si to narovinu. Viktor Sheen už dávno přerostl rapový žánr. Můžeme jej s docela klidným svědomím prohlásit za nejúspěšnějšího interpreta v našich končinách – ano interpreta, ne rappera. Jeho loňská deska Barvy byla veleúspěšná vlastně ještě předtím, než spatřila světlo světa. A to už něco znamená. Sheen je popkulturní fenomén, rozhodně má ale dalekosáhlý přesah. Deska byla aktuálně nominována i na Ceny Anděl v kategorii Rap. Pojďme si ji tedy trochu přiblížit a rozebrat.
Jak už název napovídá, deska nějakým způsobem navazuje na svoji předchůdkyni s názvem Černobílej svět. Hlavnímu protagonistovi se mezitím narodil první potomek – milník, který s člověkem téměř vždy zamává.
Svět Viktora Sheena se v uplynulých letech změnil zcela určitě. S určitým odstupem by se dalo říci, že na sebe obě desky úzce navazují. Černobílej svět atmosféricky popisuje, jak se vyvíjí cesta interpreta. Z člověka, pro kterého je rap středobodem vesmíru, se z Viktora stává otec. A hlavní roli v jeho životě nyní hraje právě narozená dcera. Zatímco dříve si užíval afterparty po koncertu a třeba i focení s fanoušky, dnes spěchá zpátky domů (to myslíme obrazně, v dnešní době není právě dvakrát složité trávit čas doma se svou rodinou). To všechno se ale rozhodně neděje na úkor rapu.
Napsat, že hudba pro Viktora nadále představuje už jen pouhou obživu, by nebylo tak úplně fér. Do hudby stále dává všechno, vlastně možná ještě více než kdy dřív. Veškerou svou tvůrčí energii nyní přelívá přímo do svého řemesla – a už definitivně zanevřel na všechno to pozlátko kolem. Nezajímají ho šperky, naleštěná auta ani všudypřítomný flex. Viktor Sheen je dnes plnohodnotnou značkou a on sám s ní vytváří spíše něco jako věčné dědictví.
S deskou Barvy ještě více upevnil existenci hned několika paradoxů. Jeho hudba působí alternativním dojmem, dělá ale násobně větší čísla než tuzemské legendy hudební scény. Jeho melodické linky jsou přístupné širokému publiku, stále to ale není na úkor jeho rapovému základu ani poselství.
Cit pro atmosféru
Viktor Sheen je především mistrným audio-malířem. Atmosféru a emoce na naší scéně nedokáže zřejmě nikdo vyjádřit jakkoli podobným způsobem. Jeho texty a metafory jsou rovněž na top úrovni, přednes má ale na tom všem více než zásadní podíl. A díky své komplexnosti a elegantnímu přecházení od rapu k melodičtějším linkám – a zase naopak – by si na celém projektu nejspíš bez problémů vystačil i sám.
Hosté a produkce
Několik hostujících jmen na mikrofonu tady ale přece jen najdeme. U posluchače ale rozhodně nevzbuzují dojem, že jsou tady jen proto, aby rozrazila monotónnost hlavního umělce. Sheenovo charisma a sázka na stopáž desky pod jednu hodinu jsou zárukou, že nudit se určitě nezačnete.
Zárukou té správné umělecké chemie je přítomnost Yzomandiase a Jicksona. Přehlídku hostů uzavírá Duch (umělecké alter ego producenta Pilate), který se postaral o velmi zajímavý příspěvek k celkovému obrazu.
Pokud jde o produkce, asi nejvýraznější stopu tady zanechal sám Viktor (který produkuje pod jménem ivanoff). Nechybí tady ovšem ani Kyle Junior, nebo Mylk Chocolate v tandemu právě s Pilatem. Za zmínku určitě stojí také singl Poslední přání, o jehož podmaz se postarali francouzští producenti Kage Beats a Furlax ve spolupráci s českým Vae Cortezem.
Highlighty
Jak jsme již naznačili, Sheenovy projekty se vyznačují značnou komplexitou, vybrat tedy nějaké konkrétní tracky nemusí být zrovna jednoduché. Na desce Barvy ale nepochybně vybočují tracky jako Mlha, Kolik, Plastic nebo už zmíněné Poslední přání.
Sheen touto deskou zřejmě definitivně dokončil svou přeměnu v otce a živitele rodiny, jehož posláním a řemeslem je rap.
