Gnosis je jeden z OG Magu, moderátor svého pořadu G-Talk, ale především je to hlavně Art Director, který má na svém kontě pěknou sumu prací pro různé klienty. Jeden z jeho nejčerstvějších projektů je například Most Wanted, a nejen proto jsem se ho rozhodla vyzpovídat. Pokud si aspoň trochu pohráváš s grafickou tvorbou, nebo tě jen zajímá, co všechno stojí za tvým oblíbeným rapovým coverem, tento rozhovor je přesně pro tebe.
Začnu tou nejvíc basic otázkou, ale ona se vlastně v roce 2020 docela hodí. Jak se teď máš?
Čaukooo, heleď vlastně docela super. První vlna korony mě trochu donutila popřemýšlet a učinit kroky k tomu, abych nebyl závislej na tom, co naše vláda povolí a co ne. Jeden z mých největších klientů na začátku roku byla HOP Arena a Fake Taxi, a to všechno šlo ze dne na den ze hry. Ale vlastně to mělo za následek transformaci, která vedla k tomu, že z tvorby contentu a správy brandu, jsem se začal víc věnovat ilustraci a věcem, na který jsem do teď prostě neměl čas. Korona dala na možnost vzniknout spoustě novým projektům a značkám, které se potřebují vytvořit v krátkém čase a ve vysoké kvalitě, a to je způsob práce, co mě fakt baví.
Momentálně máš vytapetovaný Instagram projektem Most Wanted, Leanochod, spoustou rapových coverů, merchů, vizuálů, a tak dále. Pracoval jsi vždycky jenom na projektech, které se dotýkaly rapové/streetstylové kultury, nebo máš v portfoliu i něco jiného?
Ten vývoj byl trochu rollercoaster. Když mi bylo 16 let, tak jsem dělal s tehdejším PVP labelem, což je dnešní Blakkwood Records. Tenkrát to bylo úplně něco jinýho, vydával tam desku třeba Wich, v tu dobu největší jméno v Česku, pak v PVPčku vycházely i věci jako Yzotape a podobně. Součástí byl i Nobodylisten, se kterým jsem začal právě dělat různý easy grafiky, bral mě na focení a dost mi ukázal pražskou scénu. Studoval jsem a žil sám v Hradci Králové, takže jsem se do Prahy dostával vždy jen o víkendu. Po asi dvou letech jsem se začal věnovat tvorbě webů a aplikací. Se 4členným středoškolským týmem jsme vyhráli i český Hackathon pro Microsoft a poslali nás do Londýna, kde jsme za 72 hodin udělali podle mě fakt mrdu appku a slušně se umístili. Před maturitou jsem měl nabídky asi z 6 českých a dvou zahraničních agentur, které mě chtěly “draftovat” na základě mého portfolia. To pro mě znamenalo víc, než pracovat a dělat s lidmi v rapu, protože jsem cítil, že se tam můžu naučit nejvíc. Začal jsem proto dělat v české agentuře Follow Bubble, což je za mě dodnes jedna z nejlepších content & social agentur v ČR. Tam jsem měl možnost dostat se k velkým klientům jako je třeba Becherovka, Jameson, Absolutka, Havana, T-Mobile, Sazka, Preciosa, Škoda Auto, McDonalds; a to mi dalo nejvíc. Později jsem zjistil, jak to chodí v první lize a že to bohužel není to, co chci. Začalo mi chybět to, co jsem dělal na začátku, a tak jsem začal fotit. The Podchod byl projekt, díky kterýmu jsem mohl po téměř 3 letech opustit agenturu a jít dělat na freelance. Taky to byl projekt, který mě dostal k práci v Dubaji pro Nike a BNGR. No a tady se kruh uzavírá, protože po cca 6 – 7 letech jsme se nějak kontaktovali s Lucasem z Blakkwoodu a já jsem s nimi po odchodu z Bubble chvíli seděl v kanclu. To bylo fakt refreshující po 3 letech v agentuře, kde jsem byl nejmladší člověk z 35 lidí a snad jako jedinej poslouchal jen rap. Po chvíli jsem si udělal vlastní kancl a začal dělat už jen sám na sebe. Musím ale zmínit, že jen projekty typu Most wanted, The Mag Con, a tak dále by mě neuživily. Moji hlavní náplní jsou stále weby, různé ilustrace pro projekty z celého světa, dál si mě různé české agentury volají na pomoc k projektům, kde chtějí art direkci. Bohužel je to většinou content, kterej lidi na mém IG nezajímá 😀 Když si tam vystavím 60 ikonek pro Škoda Auto, tak to nikdo nezcení. Na tyhle věci mám proto portfolio.
Pracoval jsi na věcech pro Nike a pro Section. Jaký je rozdíl mezi práci pro obrovskou korporaci a pro český resell shop?
Zrovna tyhle dvě spolupráce není možné nějak porovnávat, obě byly diametrálně odlišné. Pro Nike sem fotil a točil v Dubaji sneaker event se Scottie Pipenem a pro Section to byly ilustrace a character design toho vykřičníku na jejich kolekci. U jednoho letíš do jiný země a u druhýho sedíš u skicáku a tabletu :D. Ale pokud bych to měl rozvést nějak obecněji, tak je to většinou celkovým přístupem k práci. Uvedu příklad. Pokud pracuju pro zahraničního klienta, který třeba chce ilustrace pro jeho webový projekt v bankovním sektoru, tak mi přijde v první řadě NDA (dohoda o mlčenlivosti, pozn. red.) na nesmysl peněz, teprve potom se dozvím, o co vlastně jde. Potom mám na každou z věcí přísný deadline, kde se každý zpožděný den penalizuje nějakou částkou. Výstupy musíš většinou prezentovat na nějakém Google Hangout callu, kde je nějaký projekt manager, nějaký arťák a třeba nějaký další kolega, který je nějakým způsobem spojený s tím projektem. Nikdo nemluví česky, takže musíš prezentovat svoji práci a reagovat na otázky v angličtině. No a takhle bych mohl pokračovat dál, je to jiný level spolupráce, ale nemohl bych dělat jen to. Potřebuju balanc a potřebuju dělat obojí, jinak mě to nenaplňuje.
Prozradíš mi, na který projekt jsi nejvíce pyšný a proč? A neříkej, že těžko říct.
Čoveče to mám vlastně celkem jasnou představu. Někdy v roce 2016 se ke mně dostal takovej ten projekt, kterej prostě dostaneš jenom jednou za život. Je za skoro nulový peníze a musíš pro to bejt fakt nadšenej, aby jsi ho mohl dělat. A to byla Indiegogo (americký crowdfunding, pozn. red.) kampaň pro jednoho z největších režiséru týhle planety – Jana Švankmajera, na jeho poslední film v životě, adaptaci stejnojmeného románu Karla Čapka – Hmyz. Jen pro představu, abych nastínil rozsah toho projektu – o kampani, která se dělala cca v 5 lidech, se psalo ve světových magazínech jako je Variety, Mirage, AWN… Podporu nám vyjádřili jeho přátelé jako Christopher Nolan (Temný rytíř, Interstellar), Guillermo del Toro (Hobit, Hellboy), Quya Brothers a třeba Tim Burton v rozhovoru řekl, že Jan Švankmajer byl důvod a velký vzor pro jeho tvorbu s loutkami. Spousta lidí Švankmajera asi znát nebude, ale zeptejte se v Hollywoodu na nějaký český režiséry, řeknou vám dvě jména – Miloš Forman a Jan Švankmajer. V Asii je dokonce Švankmajer zařazený v osnovách základních škol, je to fenomén. Tohle je asi projekt, o kterém jednou budu říkat svým dětem. Jediný, co mě mrzí, že ten projekt jsem nedostal třeba teď, udělal bych to úplně jinak a na úplně jiný úrovni, ale asi to tak mělo být. A ještě bych k tomu řekl jedno – Surrealism is NOT DEAD.
Mě na tvém Instagramu zaujala ilustrace a cover pro Ernesta Una. Je to tvůj nejoblíbenější cover?
Je, je to jedna z mejch fav prací all time. Já mám rád hrozně architekturu, je to matka umění. Na střední mě hrozně bavila historie a dost z toho čerpám i ve svý tvorbě. Tady jsem nějak zavadil v hlavě o takový ty středověký vitráže, který mě vždycky fascinovaly. No a nahodil jsem do skupiny, že bych chtěl udělat prostě cover, kde bude vyobrazená svatá postava bez perspektivy, ale bude to nějakej rapper, kterej bude hrozně gangsta zbombenej. No a Ernesto zrovna připravoval projekt Mana Rise Up, což je za mě nejtvrdší věc tohohle roku, a na to se to fakt hodí. Bylo to asi 50 hodin práce, dohromady s celou kampaní a když bych spočítal starosti s merchem, tak dalších milion :D, ale stálo to za to. Jen tak pro zajímavost. Když ještě chvíli budou fanoušci dávat support jaký dávají, tak jsem ve spojení s jednou z mála rodin na světě, která ještě dělá ručně vyráběný vitráže do kostelů po Evropě. Shodou okolností to je maminka mého známého, no a samozřejmě jsem nechal nacenit 1,5 x 1,5 m velkej obraz z toho skla původní technikou 😀 takže teďka kolektuju money, a chci to posunout do nesmyslu.
Jak ses vlastně dostal ke grafice? Bylo to vždycky to, co jsi chtěl dělat a nebo ses na cestu grafického designéra dostal oklikou?
Tyjo, já vyrůstal v docela chudý rodině bez možností. A tak si mě ty věci nějak našly samy. Když jsem ve 12 letech začal sprejovat a kreslit, tak jsem věděl, že to je jediný, co mě baví a dostávat za to peníze by bylo fajn. Tak jsem se kousl, protože jsem prostě nechtěl skončit tak, jak dospělý v mém okolí. Chtěl jsem víc a věděl jsem, že tohle může bejt cesta, ale nešlo mi o prachy, šlo mi o ten pocit, kterej jsem měl, když jsem tvořil.
Kde bereš inspiraci a kdo je tvojí inspirací?
Inspirace je život. Každá věc, kterou v životě udělám nebo udělá někdo v mým blízkém okolí, mě inspiruje. Inspirace je všecko, jakýkoliv krok, jakýkoliv nadechnutí, je to v podstatě stav. Ale brzy bude můj Patreon, kde se o tomhle hodně rozpovídám a bude tam možná i pár odkazů na nějaký weby :D, takže doporučuju mě sledovat na mém Instagramu, aby ti to neuniklo. Můj největší a jedinej životní vzor byl Radovan Krejčíř. A co se týče designu, tak mě hodně ovlivnila old school německá graffiti scéna. Potom dost třeba Tobias Von Schneider, to byl designér, který mi ukázal trochu cestu, kterou jsem chtěl jít. On právě dělal vždycky velký korporátní projekty a prokládal je svými personal projekty, které vždycky nějak souvisely s jeho aktuální životní formou, situací nebo stavem. Byl to mimochodem lead product designer appky Spotify. Pak třeba bratři ilustrátoři Brosmind, takový bláznivý španělští týpci, který dělaj neskutečný ilustrace a artový instalace. Setkal jsem se s nimi na Slovensku na konferenci By Design v Blavě a nechápal jsem jejich zápal. Doporučuju si vygooglit jejich live talk performance.
Mám pocit, že v této onlinové době si čím dál tím více firem i jedinců dává záležet na svých vizuálech a vizuálních identitách. Vnímáš to stejně? Je lehké se uživit jako freelancer?
Heleď v online asi jo, ono to asi celkově souvisí s tím, že jako lidstvo máme přebytek. Furt slyším někoho nadávat na to, jak je to tady na hovno, ale nikdo si neuvědomuje, jakej komfort a klid tu máme. Stačí se podívat třeba i jen po Evropě a víš, že může bejt fakt hůř. Máme všeho nadbytek i peněz, a v tu chvíli je podle mě právě čas na to ladit si tyhle ty věcičky a dělat si to hezký. Uvidíme, jak se to teď změní celý po koroně, protože ta trochu zatočila s pravidlama hry. Jinak jestli je lehké uživit se jako freelancer… fuuu, to netuším. Já vždycky nějakým způsobem vybočoval a vždycky jsem se uměl nějak prodat. Kdybych nedělal v Bubble a zároveň se hodně nesocializoval na různých akcích, asi bych měl problém, protože ta agoška ti dá prostě přehled, kontakty, a hlavně sebevědomí podpořený silným portfoliem, pak to jde jednodušeji. Nikdy bych si nevybral cestu čistě freelance, vždycky každýmu říkám, ať třeba jde na dva, tři roky někam do agošky, ať ti to dá určitej řád. Zároveň teď během Covidu se tady děje taková pomyslná čistka. Přes covid je jednodušší pracovat s freelancerama, protože tě nestojí tolik peněz, takže bych dokonce i řekl, že je teď ideální čas pro freelancery. Zároveň je teďka ale přepočítávána každá koruna, takže klienti chtějí za ty těžce vydřený peníze mnohem větší kvalitu, protože si nemohou dovolit tolik riskovat, a to mi přijde super. Teď prostě neoslovíš a neukecáš klienta u piva, ale pouze reálnými referencemi a čísly. No a to je ideální stav pro lidi jako jsem já. Doufám proto, že každej si teď trochu sáhne do svědomí a nakopne ho to makat jak nikdy předtím.
Vsadím se, že spousta lidí tě nesleduje jenom kvůli G-Talkům, ale taky pro to, že mají rádi tvoji tvorbu a bude mezi nimi i někdo, kdo by se taky chtěl stát grafickým designerém. Je nějaká možnost se s tebou spojit na nějaké sdílení skills?
Hele to teďka právě řeším. Mě teď právě převážně sledují lidi z dob G-talku a já zrovna začal vydávat ven svojí práci a pracovat na svém self promu, takže jde fakt blbě se dostat k novým lidem, které by víc zajímala moje práce. Kvůli tomu jsem se rozhodl i rozjet svůj Patreon, kde budu pravidelně dávat videa, návody, tutoriály, různý files ke stažení; budu jim tam radit a probírat s nimi jejich práce. Mezi prvními věcmi ke stažení jsou třeba moje barvy na fotky, různý ilustrace, a podobně. Bude to prostě moje místo pro lidi, který opravdu zajímá, co dělám a chtějí se posunout. Jestli je něco, co bych chtěl v budoucnu fakt dělat, tak je to vzdělávat malý děcka, nejen z ulice, a učit je to, co dělám; předat to moje “know-how” dál a někomu třeba k lepšímu životu. Neumíš si ani představit, kolik talentovanejch dětí zahodí svůj talent jen proto, že je v tom rodiče nepodporují. Tohle chci změnit, ale na to je ještě čas. Patreon bude taková škola a tutoriál, jak na to.
Co bys doporučil lidem, kteří s grafikou začínají nebo by se ji chtěli věnovat?
Ti, co chtějí začít, tak doporučím ten Patreon. Chci jim tam ukázat i právě to, jakým způsobem můžou dobře nastartovat svoji kariéru už na střední škole. Ostatním designérům doporučím, ať makaj nejen na grafice, ale taky sami na sobě, protože ta tvorba je ovlivněná hlavně tvojí osobností, čím víc se posuneš v sobě, tím víc se posune tvoje tvorba. Koneckonců to bude taky jeden z obsahů toho Patreonu.
Děláš kromě grafiky ještě něco jiného?
Fuu, jakože grafika je jen část z toho celku. Nejlépe to, co dělám, popisuje slovo Art Direkce. Tam se dá tak trochu schovat všechno – design, focení, grafika, ilustrace, animace, video. Snažím se neomezovat svoji tvorbu na médium, je mi jedno, jestli chceš vymyslet a ilustrovat animované video s nějakou krásnou kampaní na promo, nebo web na nejnovější verzi angularu. Navíc nutně nemusím tu věc dělat, uspokojuje mě, když to nese moji myšlenku, kterou můžu korigovat.
Když zmiňuješ slovo myšlenka, tak se musím zeptat – jak jste přišly na tak cool nápad udělat deskovou hru v době Playstationů, Xboxů a různých online her?
To je asi vyústění nějakýho toku energie mezi mnou a Honzou Strachem. On mi jednou říkal, že to je trochu jeho sen něco takovýho udělat. No, a tak jsem se jeden volnější týden kousnul, a dal to dohromady. S Honzou jsme si různě posílali nápady a věci, co by tam mohly bejt, já to pak zpracoval. Vytvořil jsem si model 1:1 z papíru a hrál jsem to asi 50x dokola do 6 rána a různě vychytával ten herní systém, který jsem chtěl navrhnout tak, aby byl jednoduše rozšiřovatelný, což se povedlo. Každopádně s Honzou máme společnou vizi posunout Most Wanted do naprostého čela merche v ČR/SK. Chceme ukázat, že ty limity, co můžeš dělat nejsou. Můžu říct, že tohle je jen začátek, fakt se těším na 2021. Most Wanted začal v říjnu 2020 a podívej, co se vše za tu chvíli povedlo. Jinak si osobně myslím, že karanténa obecně prospěla projektům tohohle typu, protože seš prostě zavřenej doma a já nevím, já třeba Xbox ani Playstation nemám, je to pro mě ztráta času. Radši si zahraju takovouhle srandu, dáme si k tomu brko a prosecco a je prdel. Jsem rád, že Most Wanted připravil skvělou ornou půdu k tomu, abychom mohli realizovat takovýhle věci… S/O to Strachýno a Trapézáci.
Poslední otázka. Podle mě teď makáš ještě na spoustě projektech, které ještě chvíli nebudou venku. Můžeš něco leaknout?
Tyjooo konec roku mě hodně zaměstnal na mých vlastních personal projektech a na Most Wanted. Ale našel jsem tam místo na jeden web, kterej můj chábr developer píše celej v angularu, ve verzi, která vyšla někdy v červnu, takže to bude dost možná jeden z prvních pár webů v ČR, který pojede na téhle verzi. Bude to pecka, je to pro Eventsupport a fakt za super peníze jsme s mým kámošem vymysleli krásný a čistý řešení, který se bude do budoucna dát jednoduše rozšířit. To vyjde určitě ještě tenhle rok. No a to, co plánuju na 2021 utrhne všem hlavu, ale o tom ještě pomlčím 😀
