Zpěvačka Annet X už za několik dní vydává debutové album. Jaké bylo natáčení klipu Spicylicious? A jak se její tvorba změnila od minulého roku, kdy vydala své první EP s názvem “X”? Odpovědi na tyto otázky a ještě mnohem víc nám na sebe Annet prozradila v rozhovoru.
Annet, hned na začátek, bude nové album ještě tento rok?
Ano, půjde to ven za necelý týden, a to 27.11. Jsem z toho nadšená. Je to věc, na který jsme makali fakt každej den celej tento rok.
17.9. vyšel první klip Spicylicious z připravované desky. Jaký jsou na něj zatím reakce?
Úžasný. Ať jsou jakýkoli. 🙂 Samozřejmě to není číselně srovnatelný s tím, co jsem zažila u svýho prvního singlu „Taktomabyt“, ale jsem absolutně v pohodě s tím, jak se věci hýbou, protože pro mě mají větší hodnotu a význam. Ta muzika dělá to, co dělat má. Už jenom spolupráce s Radimem, a pak vydání coveru na singl Pink Matter od Franka Oceana pro mě udělala zajímavou změnu. Poprvé začínám být vnímaná v žánru, ve kterým se pohybuju a kterej chci dělat. Není to jenom pop a konečně nemám pojmenování „bloggerka“. To je pro mě asi jedna z nejzásadnějších změn. Reakce jsou úžasný, ale je to koneckonců to poslední, na co se soustředím.
Idea sdílel reakci na první track z alba na svém Instagramu. Jak vnímáš reakce od lidí, co už hudbu dělají několik let?
Idea je jeden z lidí, se kterým jsem u téhle desky dokonce dost v kontaktu. Pomáhá nám určitým způsobem, aby deska vznikla. Co se týče takových OGs z rapu, tak je neuvěřitelný, co se spustilo a v životě bych si nemyslela, že lidi, co dělají rap dvacet let, mě budou znát. Je pro mě vlastně mnohem důležitější odezva od člověka, kterýho já respektuju, než právě ta zmíněná čísla. I v tomhle vnímám mojí proměnu tento rok. James Coleova dcera na to prý tancovala každej den a to mě rozhodně u srdce hřeje víc než dost.
Vrátím se ještě naposledy ke klipu Spicylicious. Jaký to pro tebe bylo spolupracovat s tolika tanečníkama. Šla bys do toho znova?
Já bych to zopakovala hned. Bylo to samozřejmě úplně nový, protože jsem předtím pracovala na setu maximálně třeba, nevím, s pěti lidma a najednou bylo jenom zúčastněných tanečníků dvacet tři. Ale všichni byli hrozně v pohodě. Zároveň jsme neměli strach, že by to nedopadlo, protože choreografka Chilli je neuvěřitelná tanečnice a Veronika s ní pracuje už několik let a jsou maximálně sehraný. Já s Veronikou si při natáčení taky velmi rozumíme. Podle mě to bylo nejhezčí natáčení už jen skrz to, že každej tanečník měl úplně jinou energii, ale všichni byli zapálení a nešlo být unavenej nebo se nebavit. A věřím, že s taneční skupinou Spicylicious ještě něco vymyslíme.
Nebylo to naopak složitější?
Všechno, co je těžší než nějaká obvyklá cesta, vždycky stojí za to. Tohle je něco, čím se řídíme u celé desky. Jsem ráda, že mám kolem sebe lidi jako je Veronika a Radim, kteří mě podpoří v tom, abych se nikdy nebála nějaké netradiční cesty.
Teď v pátek Ti vychází druhej song z připravovanýho alba „Dívka s květinou“. Na co se můžeme těšit, navazuje na ten předchozí?
V tomhle klipu jsem zase v úplně jiný poloze. Celý album je koncepční. Celý je to nějaká má zpověď. Track Spicylicious, si myslím, že je bez kontextu těžce pochopitelnej. Když zpívám o tom, že vyhráváme Grammy, všichni se asi chytnou za hlavu, že WTF vždyť jsi v Česku, uklidni se. Spicylicious je ale celej o mých dětských iluzích, který jsem měla. O tom, jak jsem si představovala být zpěvačkou a co se mi přitom bude dít. Že to budou hned Grammy, že budu lítat v helikoptéře ze show na show. Každej track co teď bude vycházet, bude odkrývat realitu toho, jak to doopravdy nakonec je nebo bylo. Takže nový singl „Dívka s květinou“ určitě navazuje na Spicylicious stejně jako ty další. Popisuje můj vztah k muzice, zároveň nějaké trápení a problémy, který se s ní pojí.
Můžeme se těšit na desce na nějaké spolupráce?
Na spolupráce se určitě můžete těšit, ale musíte si počkat…
S Veronikou Donutkovou, která ti dělá celý vizuál, se znáte od února. Jak jednoduché nebo naopak těžké bylo jí to celé svěřit?
Já měla tento rok velký štěstí na lidi a všechno do sebe nějak samo organicky zapadlo. My jsme se potkaly v únoru a hned natočily první klip na „Víno“. Tam už když jsme jely v autě do Berlína, tak jsem cítila, že Veronika je můj člověk a že ji chci mít v životě. Najednou jsme byly každý den v kontaktu. Já zjistila, že její přítel Radimo produkuje a má svoji rnb/hiphopovou kapelu Champion Sound, kterou já jsem vždycky toužila v Čechách najít. Postupně bylo jednoduchý se jim svěřovat, protože náš vztah nebyl založenej tolik na práci, jako na osobní rovině. Veronika a Radim mě znají fakt úplně skrz na skrz. Samozřejmě jsme měli i slabý chvilky, ale vždycky jsme si řekli, že na prvním místě je naše přátelství. Radši zahodíme peníze, muziku, ale chceme být v pohodě v první řadě my.
Neměla si během procesu připravování alba nějaký pochybnosti?
Pořád a každej den… Od začátku jsem mockrát o všem pochybovala. O vizuálu, o tom jestli je v pohodě toho o sobě říkat tolik v muzice, jestli je správně zvuk tý muziky. Nikdy jsem neměla o ničem větší pochybnosti. Radim s Veronikou z toho byli pak už natolik unavení, že někdy v září nastala krize, která taky trvala docela dlouho, haha. Během té chvíle jsem ale měla možnost uvědomit si, proč to dělám, jak to dělám celý ten rok a co pro mě ta muzika, ten zvuk a ty texty znamenají, a dneska jsem s tím nejvíc ztotožněná.
Kameramanka Veronika je Slovenka a produkční desky Radimo je Čech. Jak probíhala tvoje první spolupráce s československy mluvícíma lidma?
Poprvé jsem měla možnost řešit hlubší podstatu textu a divnosti, který jsou třeba pro mě přirozený. Společně jsme hodně probírali texty. Do teď jsem totiž pracovala s anglicky mluvícíma lidma, kteří mi mé slabé stránky nemohli podtrhnout. Občas totiž neslyším, co třeba nezní úplně česky. Vstřebávám od dětství tolik jazyků, že s kýmkoli mluvím, toho nějak napodobím a přizpůsobím se mu. Takže když slyším Slováky, tak hned mluvím poloslovensky. Radim s Veronikou mi dost pomohli v tom, aby věci pořád zněly jako já, ale zároveň, aby věci nezněly obzvlášť blbě. Často jsem pak zpětně slyšela, že moje stará muzika má trochu krkolomný chvíle, kterých bych se dneska díky nim vyvarovala.
Bylo od začátku jasný, že deska bude v češtině?
Bylo, věděla jsem, že určitě budu chtít udělat český projekt. Ale je pravda, že když přicházely nový beaty od Radima, který byly každý den lepší a lepší, tak jsem si říkala, ty kráso, kéž bych to mohla psát v angličtině. Trošku mě to občas trápilo.
A do budoucna? Nechtěla bys nahrát anglickou desku?
Já bych hlavně chtěla tvořit. Ať to bude jakákoli muzika v jakýmkoli jazyce.
Pro GoOut si minulej rok o desce „X“ řekla, že není tak alternativní a náročná, jak bys dokázala a chtěla. Je to něco, co se Ti u nové desky podařilo, o co ses snažila? Nebo už to dnes vidíš úplně jinak?
Je to přesně tak, jak jsem to řekla tehdy. Tentokrát jsem se 100% nechala dělat si kreativně jen to, co cítím. EP „X“ bylo cíleně trapová záležitost. Tohle bylo cíleně.. srdcová záležitost, ať to zní jakkoli klišé. Ale tady byl záměr řídit se jen tím, co námi hejbe a jaký pocit nám to dává.
Plánuješ už koncerty nebo na to zatím nepřišla řeč?
Přišla na to řeč, ale zatím velmi obecně. Víme, jak bychom to chtěli dělat v ideálním případě a víme, jak to budeme dělat, pokud na to bude míň možností, než bychom si přáli. Zatím těžko říct. Řeší se příští rok, ale nechceme nic plánovat hned na jaro i kvůli koronavirové situaci. Chceme, aby koncerty nějak zněly a vypadaly, tak si i na to chceme vyhradit čas, který to potřebuje.
Těšíš se, až bude album venku?
Já se strašně těším! Odpočítávám dny a minuty.
A co plánuješ do budoucna?
Je spousta muziky, která není na albu. Možná se dostaneme zase k tomu. V každým případě, budu rozhodně dál vytvářet muziku. A možná bych si konečně dopřála týden dovolený. 🙂
